Romány na zimní večery, jak mají být. Dlouhé, mnohovrstevnaté, dramatické, plné emocí.
SLAVÍK
DĚJ: Vianne
a Isabelle jsou sestry. Když byly malé, zemřela jim maminka, a tak vyrůstaly s otcem.
Starší Vianne jako velmi mladá založí rodinu a s manželem se usadí v domě
po matce v malé francouzské vesnici. Narodí se jí dcera a když je její muž
Antonio povolán do války, začne učit na základní škole. Mladší Isabelle stráví
část dospívání s otcem v Paříži, ale většinu po různých internátech pro
mladé dívky. Pro svojí svéhlavou povahu je v roce 1939 vyloučena i
z toho posledního a jede za svojí sestrou, protože otec už by jí nepřijal.
Po cestě potká mladého muže, který sdílí její ideály, že i jediný člověk může
změnit dějiny svojí země a na rozdíl od ostatních tak i činí. Ale jakmile jí
doprovodí, zmizí a odmítne tak její přátelství.
Sestry vyrostly ve stejném prostředí, zažily stejné události, přesto je každá
jiná. Vianne touží po prostém, rodinném životě, po tom, aby se její muž vrátil
zdravý, je pracovitá, skromná, laskavá, křehká.
Isabelle touží změnit svět k lepšímu, aniž přesně tuší, co to znamená, je
prudká, odvážná, vášnivá.
Obě prokážou, že jsou obětavější, než by si samy myslely, a že si zaslouží
šťastný konec.
VELKÁ SAMOTA
DĚJ:
Třináctiletá Leni se stěhuje s rodiči na Aljašku. Otec bojoval ve Vietnamu
a od té doby trpí zvláštními psychickými poruchami, které zásadně ovlivňují
živoření této mladé rodiny. Když přijde nabídka, aby se po svém kamarádovi
z války ujal srubu právě na Aljašce, zkusí tady začít nový život. Kdyby
nebylo místních obyvatel, kteří se nezdráhají kdykoliv pomoct, nemohli by
v tak náročném prostředí přežít. Dům sotva drží pohromadě a pokud
nevytvoří za čtyři měsíce, kdy tady trvá jaro, léto i podzim dohromady,
dostatek zásob, nemají šanci. Leni i její matka jsou šokované primitivními
podmínkami, ale brzy si zvyknou na náročnou smysluplnou práci, na nekonečné
letní dny, kdy je tma jenom pár hodin, na nádherné moře, hory, lesy a čistotu prostých
lidí. Leni prožívá první lásku se spolužákem, a i rodiče znovu prožívají dny
plné vzájemné vášně a souznění. S chladnějším počasím ale přibývá starostí
a příroda už se nezdá jenom bohatá a ochotná se podělit o své dary. Zima tady
je chladná, tmavá a nekonečná. Otec čím dál častěji upadá do svých děsivých
nočních můr, je vyčerpaný, mrzutý, nepříjemný. Probouzí se v něm jeho
nejhorší vlastnosti a ze žárlivosti je schopný být i agresivní. Nejbližší
člověk se tak stane pro obě ženy nebezpečnějším, než život v tak drsném
prostředí.
DOJMY: Pokud
vás zaujalo téma jedné nebo obou knížek a chcete si dobře počíst, okamžitě si
je pořiďte. Už dlouho jsem se za nic nedokázala tak zaručit. I po 400 stranách
budete litovat, že je konec. Dojatí k slzám.
DOPORUČUJU!
