DVA NOVÉ THRILLERY – LÍBÁNKY A FÁMA

Mám zase napínákové období, takže vezmu dva kusy najednou. Tohle jsou dvě ukrutně povedené novinky.

TINA SESKINS – LÍBÁNKY

DĚJ: Jemma se probudila s kocovinou v nádherném apartmánu na Maledivách. Je to několikátý den jejích líbánek. Ale její manžel nikde není. Protože se večer pohádali, předpokládá, že trucuje někde na ostrově a časem se objeví. Ale s postupujícím časem to začíná být divné. Zkontroluje jeho věci a nechybí nic kromě toho, co měl na sobě večer. V jídelně osloví pár, se kterým se s manželem sblížili a trávili společně trochu času, včetně včerejšího večera. Ani je nenapadá, kde by mohl být. Nakonec nezbývá než zajít na recepci a manželovo zmizení nahlásit. Na ostrově začíná pátrání a zbytek líbánek se pro Jemmu promění v bolestivé zabíjení času.
Současně se v sedm let starých vzpomínkách dozvídáme o tom, jak se Jemma seznámila s Danem, který se pro ní brzo zdál být tím pravým. Jak se seznámila s jeho rodinou, přáteli a bratrem, který jejich vztah zásadně ovlivnil. Svatba, která předcházela líbánkám nebyla plánovaná za zrovna radostných podmínek a začíná to budit dojem, že s jejím manželem se mohlo stát cokoliv, protože jejich minulost byla hodně dramatická.
DOJMY: Mám ráda tyhle zmizelé partnery (Zmizelá, Beze stopy, částečně i Dívka ve vlaku…). Opuštěný má čas přemítat o tom, co se mohlo stát, co k tomu vedlo, jaký byl jejich vztah. A to je zajímavé, aspoň pro mě.
Text ubývá rychle, napínavě, ačkoliv jsou postavy poměrně nudné. Obyčejní, znudění Angličané, kteří se chtějí mít dobře. Ale vždycky jsou věrohodnější normální lidé, než duševně nemocní, než lidé s výjimečnými talenty, schopnostmi a podobně. Tohle je realita moderních vztahů. Chceme všechno nebo nic. Po kterém nemusí zbýt nic úplně doslova.
DOPORUČUJU!

Pokračovat ve čtení „DVA NOVÉ THRILLERY – LÍBÁNKY A FÁMA“

KEN KESEY – VYHOĎME HO Z KOLA VEN

Právě teď je čas na věci, které odkládáme na to… až bude někdy čas.

DĚJ: Dlouhodobý pacient psychiatrické léčebny zvaný Náčelník, který deset let předstírá, že je hluchoněmý, popisuje několik týdnů, které zásadně ovlivnil nově příchozí klient. Na klidném oddělení je kolem třiceti pacientů, většina akutních, u nichž se očekává možnost vyléčení, a několik chronických, kteří zde v péči zdravotníků dožívají své pošramocené životy. Nový akutní pacient Randle McMurphy se vymyká všem, kteří kdy léčebnou prošli. Kromě lehké neschopnosti zařadit se do společnosti na něm není nic až tak nenormálního. Prožil už dost času v různých nápravných zařízeních a na nucených pracích, a pár týdnů v blázinci nařízených soudem vyhodnotí jako příjemnou změnu. Jeho příchod uchvátí zaměstnance, akutní i leckteré chronické pacienty, včetně Náčelníka. McMurphy hodlá prožít zdejší pobyt jako jednu velkou zábavu, a k tomu potřebuje probudit k životu většinu pacientů. Je hlučný, všetečný, vynalézavý. Je ale taky inteligentní a dobrý. Začátek si užívá, pochvaluje si vydatnou a chutnou stravu, pohodlné spaní a minimální povinnosti. I to málo, co se od pacientů očekává, si hodlá přizpůsobit k pohodlí sebe i dalších pacientů. Jediný, kdo mu stojí v cestě, je vrchní sestra Ratcheldová. Je to starší svobodná dáma, pro kterou je práce smyslem života. Pořádek na oddělení je jedinou prioritou i za cenu trestání pacientů, a tyto tresty obratně vydává za léčbu. McMurphy je pro ní velkou výzvou. Začíná boj mezi nepružným systémem a svobodným zdravým člověkem.

Pokračovat ve čtení „KEN KESEY – VYHOĎME HO Z KOLA VEN“