Archiv autora: Jitka

Tak už i já jsem se dostala k nejnovějšímu dílu jedné z našich nejčtenějších spisovatelek.

DĚJ: Bohdana se narodila v minulém režimu, teď je dospělá. Maminka zemřela, když byla malá, vychovala jí tatínkova druhá žena Běla. Společně bydlí v domě na malém městě.  Bohdana je introvertní a citlivá. S otcem si k sobě nikdy nenašli cestu, zatímco Běla je pro ní tou nejlepší přítelkyní, jakou může dítě bez maminky mít. Jednou v domě něco hledá a narazí na fotky lidí, které nezná. Protože otec by se o tom s ní bavit nechtěl, začne sama zjišťovat, jestli je on její jedinou skutečnou rodinou.
Svatopluk vyrostl v chudé rodině a stal se oddaným komunistou. Zamiloval se do hezké klavíristky a měl s ní dceru. Rodina pro něj byla vším, ale jednoho dne se jeho láska k ženě a dceři střetává s politickým přesvědčením. Bude se muset rozhodnout, jestli zneužije svou pravomoc nebo zradí ty, na kterých mu nejvíc záleží. V každém případě bude muset hodně obětovat. Když pak ne vlastní vinou přijde o všechno, co mu zbylo, pokusí se začít znovu. Ale štěstí, které prožil, se nic nedokáže vyrovnat. Dává to za vinu svému okolí a ubližuje těm, kteří ho potřebují. Bude trvat hodně tichých let, než se všichni sejdou na stejné vlně porozumění a odpuštění.

DOJMY: K dokonalosti něco chybí. Některé formulace jsou trochu legrační a střídání rychlého a pomalého ubíhání děje působí trochu neobratně. I pointy nejspíš odhadnete. Je to příjemní čtení, netíží, působí povědomě. Ale marně přemýšlím nad tím, co přináší. Slepá mapa byla poetická. Hana hluboká. Hotýlek už slabší, ale byl první a byl celkem zábavný. Tiché roky jsou pro mě jenom důstojným pokračováním jedné povedené kariéry. Tak snad se ještě rozhoří.
V té záplavě nijakých titulů DOPORUČUJU!