DOT HUTCHISON – SBĚRATEL MOTÝLŮ

Sběratel, Sběratel kostí, Sběratel kůží, Sběratel polibků, Sběratel nevěst. Bude jich ještě víc. Já jsem měla možnost poznat jednoho hodně creepy collectora.

Vypadalo to nenápadně. Ale brzy ze mě knížka začala odírat kůži a mně je ještě teď smutno a divně.

DĚJ: Maya byla jedním z motýlů, které ve své zahradě opečovával zahradník. Šílenec posedlý krásnými mladými ženami, které věznil ve svém sídle. Maye se záhadně podařilo uniknout, a protože chce celý ten hrůzný příběh vyprávět podle vlastních pravidel, a to úplně od začátku, musí mít agenti FBI velkou trpělivost, než se dozví, jak všechno bylo, aby mohli Zahradníka dopadnout a zachránit ostatní ženy.
Maya se rychle dostane přes vyprávění o svém dětství k osudnému dni, kdy se probudila v cizí místnosti. Od vlídné ženy se dozvěděla, že je stejně jako ona a dalších asi třicet dívek vězněm muže, který unáší mladé ženy a drží je ve své Zahradě. Uzavřený prostor je obrovský a nádherný. Dívkám po materiální stránce nic nechybí, každá má svůj pokoj a pokud jsou poslušné, dostávají vše, co chtějí. Čas mohou společně nebo samy trávit v nádherném skleníku. Ale Zahradník se nechce na děvčata jenom dívat. Když Maye vytetuje stejně jako ostatním na záda velkého motýla, Maya definitivně pochopí, že takového psychopata nemůže nikdy zmanipulovat tak, aby jí propustil. Z tohoto vězení není žádná cesta. Žádná ženě tady není víc než 21 a každý pokus o únik, vzpouru a jiné chování, které se Zahradníkovi znelíbí má jediný výsledek. Dívka zmizí. Co s ní pak udělá a co dělá s dívkami, jakmile oslaví 21. narozeniny vám neprozradím. Ale připravte si pytlík na zvracení. Zahradník je vskutku jednou z nejodpudivějších postav, s jakými jsem měla možnost se v literatuře setkat. Tady mi výjimečně nevadí, že happy end známe od začátku. Protože prostě fujtajbl!

DOJMY: Čtivé, krásně popisné, plné nádherných obrazů psaných ryzím, čistým jazykem. Ale taky paralyzující, neuctivé, ponižující, zarývající se pod nehty, do páteře, do jemné pokožky na obličeji, ohavné, odpudivé, dávivé.
Zahradník je ten nejhorší muž, jakého byste mohli potkat. Krásný, ohleduplný, laskavý, zamilovaný do všech svých motýlků, slizký, necitlivý, krutý, odporný. A jeho starší syn? Z toho vám bude ještě hůř.
Ale je tady Maya, ve které se trochu najde asi každá žena. Je tady jako nenápadná průvodkyně všudypřítomná odvaha, touha po svobodě, po lásce, po životě. A Zahradníkův mladší syn.
Co všechno jsme schopni unést pro naději, že jednou bude líp? Jak žít, když vám zbývá pár let, než se z vás stane jenom exemplář za sklem? Těžko, moji milí čtenáři, jenom velmi těžko. Ale i slovo beznaděj má v sobě naději, pamatujme na to.

DOPORUČUJU A NEDOPORUČUJU!

Sdílení

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *