ANTHONY O’NEILL – NA ODVRÁCENÉ STRANĚ

Detektivka odehrávající se na Měsíci. Znělo to skvěle.
Miluju sci-fi. Miluju thrillery. Kombinace obojího se mi zdála jako sen. Inu, budu snít dál…DĚJ: Odvrácená strana Měsíce, která ze Země není nikdy vidět, vždycky vzbuzovala tajemno. Autor na tohle zatím minimálně probádané místo umístil děj svého příběhu s detektivní zápletkou.

Blízká budoucnost. Pokud máte peníze, nic vám nebrání strávit nějaký čas na Měsíci. Pokud máte zájmy, které se na Zemi praktikují jenom obtížně, tady budete možná spokojení. Zvlášť na jeho odvrácení straně, v lehce zvrácené kolonii. Seženete tu velmi levně silné drogy, prostitutky s minimem zábran a úžasnou fantazií, šikovné a levné plastické chirurgy, kteří z vás udělají v podstatě kohokoliv. A možná… nájemné vrahy?
Je zde i dokonale promyšlená věznice, kde jsou s minimální možností útěku drženi jedni z největších zločinců ze Země. Vězněni jsou tady dobrovolně. Mají možnost si odsedět své doživotní tresty v relativním pohodlí a bez rizika, že je bude někdo obtěžovat. Výměnou za tento komfort souhlasí s poskytováním údajů o jejich fyzickém a psychickém stavu pro výzkum změn v organismu při dlouhodobého pobytu na Měsíci.
A na tomto rozhodně pozoruhodném místě dojde k bombovému útoku a řadě zdánlivě nelogických vražd.
Sledujeme dvě dějové linie, a sice pouť znepokojivě lidského androida, který pro dosažení cíle cestuje přes mrtvoly, a skoro marnou snahu poručíka Damiena Zackona, snad jediného nezkorumpovaného policisty na Měsíci, který násilnosti vyšetřuje. Stojí za vším zakladatel věznice a celé kolonie Fletcher Brass nebo jeho dcera? Nebo jde o spiknutí porouchaných robotů?

DOJMY: Za mě jde o jednu velkou promarněnou příležitost. Umístit thriller na Měsíc, notabene na jeho odvrácenou stranu, je vskutku lišácký nápad. Co všechno se může odehrávat v místě, které ze Země nikdy není vidět? Autor tam umístil „město hříchu“. Pořád dobrý, taky si při jasné noci nepředstavuju, že na druhé straně měsíce tančí na orosené pasece víly. Autor navíc docela umí psát. Tak v čem je problém? V přílišné potřebě psát drsně.
Už jsem se víckrát rozepisovala o tom, že mi nevadí, když jsou v knížkách detaily, které bych si v životě vidět ušetřila. Lidská mysl je temná a fantazie nekonečná. Občas se ozve naše horší já, a rádi si přečteme něco, z čeho nás mrazí, a pak se rádi natáhneme na tu voňavou kytičkovanou deku a jsme rádi, že jsme tam, kde jsme. Ale myslím, že je jednodušší napsat romantický příběh než pořádnou drsárnu. Musíte čtenáře víc zainteresovat a ne jenom plýtvat sprostými slovy a nechutnými výjevy. Autor si navíc pohrál jenom se dvěma postavami a zbytek odbyl. A to, co mohlo být zajímavé, a sice fyzikálně odlišné prostředí od Země, je nastíněné tak ledabyle, že mi nezbývá než smutně zavýt.

NEDOPORUČUJU!
Ale na odstřel to není, klaďase poručíka a nelítostného androida si nejspíš oblíbíte. Takže je to spíš na vás.

Sdílení

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *