BIANCA BELLOVÁ – MONA

Držitelka ocenění Magnesia litera za knihu Jezero nehodlá opustit téma úpadku a lidského zmaru.

DĚJ: Mona pracuje jako zdravotní sestra v blíže neurčené blízké budoucnosti v opět blíže neurčené, zřejmě východní, zemi. Po těžkém dětství, kdy přišla o rodiče a pak vyrůstala v internátě s vězeňskými móresy, žije poměrně důstojně. Má oproti místním zvykům hodného manžela, její syn může studovat, má smysluplnou placenou práci. To není úplně běžné. Je tady sice malé procento lidí, které se má nepoměrně líp, ale kdo by na tohle myslel, když je válka a sám může vést relativně normální život.
Při své náročné práci v nemocnici pozná Mona mladého chlapce. Poprvé prožívá skutečný milostný cit a ten jako kdyby jí otevřel oči. Vidí svět kolem sebe jiným pohledem a probouzí se v ní touha po lepším, spravedlivějším místě, kde by byl prostor pro její lásku. V téhle realitě to totiž moc nadějně nevypadá. Na smrt nemocný voják a vdaná žena nemají v tuhle chvíli o mnoho víc, než své vlastní sny.

DOJMY: Poslední dobou mi připadá, že kvalitní literatura dokáže být jenom brutální. Myslí si autoři, že nás zaujmou jenom proudy blitek, hnisu a fekálií? Nedá se vlastní bezvýchodný pocit z blížící se apokalypsy v autorově hlavě vyjádřit bez do krve rozhryzanými nehty, omdlívání bolestí a znásilňování těch nejnevinnějších stvoření? Padá na mě únava z toho to všechno vydržet. K čemu je kvalitní jazyk, když je využívaný k zobrazení hnusu a marnosti?
Ale láska jako vyjádření nejvyšší svobody funguje bezchybně. Jenom zamilovaný člověk vidí šedivou realitu dokonale zostřenou a zatouží po dokonalém světě, ve kterém by se mohly uskutečnit jeho sny. Ve srovnání s okamžikem v přítomnosti s tím jediným člověkem, se všechno ostatní jeví nesnesitelné. Láska dokáže vytvořit niterní místo, ve kterém neexistuje nic z války, otroctví a závazků, protože pokud milujete, jste v tom pocitu úplně svobodní.
Někdy se podaří věci uspořádat tak, že tahle vnitřní svoboda přežije i v reálném světě. Jak já tohle každému, včetně sebe, přeju!

DOPORUČUJU A NEDOPORUČUJU!

Příště si dáme oddechovku a pak ještě jednou zabředneme do bahna současných na mysli chřadnoucích intelektuálů.
A pak se snad necháme překvapit.
Přeju vám hezké listopadové dny!

Sdílení

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *