DANIEL PETR – SESTRA SMRT

Severská detektivka po česku. Proč ne, ale tady někdo trochu přecenil své síly…
Kopírovat je zásadní spisovatelský hřích. Inspirace je v pořádku, každý se nakonec něčím inspiruje. Ale autor dokázal, že i inspirace se může vymstít. Domnívám se, že se prostě rozhodl, že napíše něco ve stylu severských krimi a nic ho nezastaví. Aniž by měl námět, postavy, místo. To horko těžko doloval až při psaní. Jenomže šokovat, čarovat s prostředím, hrát si s postavami a vytvořit tak mrazivou a napínavou detektivku, není prča.

DĚJ: Václav Rákos je kriminalista, jak má být. Schopný detektiv, který se jen tak něčeho nelekne. Práce je pro něj vším. Rodina trpí, ale povinnost dnes a denně volá. Je pohledný, zasmušilý, neotesaný, dostatečně tajemný a rozervaný, aby byl atraktivní pro všechny ženy v dohledu. Nepřál by si takový autor být? S Rákosem sledujeme několik nesourodých případů odehrajících se během pár dnů, které, jak správně tušíme, spolu budou ve výsledku souviset. Zdravotní sestra je podezřelá ze smrtelné otravy několika pacientů. Od řešení kauzy vyšetřovatele vyruší brutální vražda muže v jeho vlastním domě. Pak vražda těžce nemocného mladého muže a záhadné zmizení jeho sestry. Stopy na místech činu směřují k muži, který už je 10 let po smrti. Přesto telefonicky kontaktuje samotného vyšetřovatele! Už se v tom ztrácíte? Ale tak to má v detektivkách být!

DOJMY: Vezmeme si to popořadě. Pan Petr to především překombinoval. Vytrhal si z knížek to, co má rád a poslepoval to dohromady. Výsledek nedrží pohromadě, není čtivý, otravuje, nudí. Jak tomu u nepovedených knížek bývá, hnusné scény nás nešokují tím správným způsobem, nezpůsobují napětí a husí kůži, neděsí. Jenom znechucují a nutí nás přemýšlet, s kolika úchylkami se autor vypořádává. Další problém představují postavy. Hlavní postava je jak podle šablony současného hrdiny všedních dnů. To je legrační, ale aspoň jemu se autor věnoval. Ostatní účastníci ho už vůbec nezajímali, a my se o nich nedozvíme nic. Nemáme tedy důvod se o kohokoliv zajímat, s kýmkoliv soucítit, komukoliv fandit.
A pak ty popisy. Abychom všemu rozuměli a knížka měla větší obsah, autor nám podrobně a rušivě popisuje kdejakou záležitost na nejnevhodnějších místech, většinou tam, kde se mu konečně podalo vytvořit trochu napětí, a my ztratíme nit. I to přispívá ke špatné čtenosti a primitivnímu vyznění. Přitom to nejdůležitější je často popsané velmi ledabyle a hodně detailů si musíme domýšlet.
Dobrá detektivka musí mít atmosféru. Musí mít propracované postavy. Motiv. V Sestře všechno tohle chybí. Skáče mezi rodinným dramatem, nevalnou televizní detektivkou a torture pornografií.
Mám slabost pro české autory. Ale zároveň jim nic neodpustím. Vážený pane Petře, vyberte si, o čem a jak chcete psát!

NEDOPORUČUJU!
Ale jak jste u mě zvyklí, když něco totálně zostudím, musí přijít aspoň pozitivní tečka na závěr. Dozvíte se pár zajímavosti ze zdravotnického prostředí. A jak to udělat, aby to vypadalo, že jste mrtví. Ale spíš tak náznakem.

Sdílení

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *