DMITRY GLUKHOVSKY – TEXT

Autor postapokalyptické sci-fi série Metro se pustil do thrilleru ze současné Moskvy.
Měla jsem za to, že není nic nudnějšího než příběhy odehrávající se z velké části formou textových zpráv a konverzací v aplikacích sociálních sítí. A opět se potvrdilo, že neexistuje špatný žánr a styl psaní, pokud je zpracovaný dobře.

DĚJ: Iljovi je 27 let a vrací se domů z vězení, kde si nespravedlivě odseděl sedm let. Návrat domů ale provází jedna rána za druhou. Matka zemřela, a protože otce nepoznal, je najednou úplně sám. Jeho přítelkyně na něj přestala čekat už dávno a nejlepší kamarád si s ním najednou nemá co říct. V jeho hlavě, nyní otupené alkoholem, se zrodí nešťastný nápad. Vyhledá policistu, který mu při zatýkání v nočním klubu vložil do kapsy balíček s drogou a dostal ho tak do vězení. Ilja přitom jenom chránil svou dívku, kterou chtěl ušetřit potupného prohledávání. Mladý policista ho tedy připravil o 7 let života jenom z ješitné pomsty. Ilja se na oplátku pomstí jemu. Jakmile mu stane tváří v tvář, chladnokrevně ho zavraždí. Jeho mrtvolu ukryje a nechá si jeho mobilní telefon. Aby jeho smrt co nejdéle utajil, začne si na něj hrát. Pročítá staré konverzace, aby se zorientoval, a reaguje na došlé zprávy v telefonu, mailu a všech používaných internetových aplikacích. Postupně si začíná uvědomovat, koho zavraždil. Petr Chazin byl zkorumpovaný policajt a bezcharakterní děvkař. Byla tu i jeho přítelkyně, kterou snad měl rád. Když se Ilja dostane k jejich konverzaci, dojde k nečekanému poznání. To, že někoho zabil, neomlouvá ani to, jaký člověk to byl. Po každém zůstane prázdné místo. A pravdu nelze tajit donekonečna.

DOJMY: Hodně depresivní čtení. Ať je na pozadí zrovna třeskutý, všude zalézající mráz, nebo zaprášené vedro k zalknutí, život je vleklý a namáhavý a bez lásky matky a jiné obyčejné bytosti se stává nesnesitelným. Jakmile se dostanete do telefonu jedné hamižné policejní krysy, padne na vás beznaděj a chuť knížku zahodit. Ale děj je rozehraný hodně napínavě a je škoda nedočkat se pointy. Při katastrofě, ke které nakonec musí dojít, a nebude to pro vás překvapením, vystoupí poměrně pozitivně. Za hříchy se platí a zkratové jednání může zničit život nejenom vám, ale řetězově narůstajícímu počtu lidí.
Jak jsme osamělí. A přitom nepostradatelní.

DOPORUČUJU!
P.S.: Dámy, podívejte se na nějakou autorovu fotku. Je to výjimka potvrzující pravidlo, že spisovatelé jsou zajímaví jenom mistrovstvím slova. Glukhovsky je štramák!

Sdílení

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *