J.P. DELANEY – DOKONALÁ MANŽELKA

Po excelentním vztahovém thrilleru Ta přede mnou a kriminálnějším Věř mi, přichází autor s dalším psychologickým románem, tentokrát s tématem umělé inteligence.

DĚJ: Abbie se probudila zmatená a s bolestmi v zařízení, které vypadá jako nemocnice. Poznává svého manžela Tima, který jí pomalu dávkuje, co se s ní stalo. Před pěti lety měla smrtelnou nehodu, ale díky technologiím, kterými se Tim ve své firmě zabývá, se mohla vrátit do života. Abbie se převlékne, upraví a jede se svým manželem domů. Cítí se divně. Na něco si pamatuje, na něco ne, myšlenky se jí podivně honí hlavou. Abbie je totiž robot. Tim vyrobil umělou bytost, které nahrál Abbiinu osobnost. Postupně jí nahrává další vzpomínky, aby se jí vytvořil celistvý pohled na její život. Abbie si zvyká na svou novou existenci, věnuje se autistickému synovi, který byl zatím v péči chůvy a snaží se najít ty zbývající části vzpomínek, které jí chybí. Když najde ve své knihovně schovaný ipod a telefon a v něm několik divných zpráv, napadne jí, že jí některé věci manžel tají ne proto, aby jí zatím nerozrušily, ale proto, aby se je nikdy nedozvěděla. Není možné, že jí někdo zabil? Její minulost je tak komplikovaná, že si mohla ublížit i sama. Manžel se pak mohl pokusit vytvořit dokonalejší verzi ženy, kterou kdysi miloval.

DOJMY: Dokonalá žena. Všechny tyhle thrillery mají alespoň jednu dokonalou hrdinku. Je tak krásná, že se líbí každému muži, je inteligentní a vtipná, má všestranné zájmy. Abbie krásně malovala, surfovala, skvěle vařila, dobře se starala o nemocného syna a pořád četla. Jak to všechno stíhala? Nevadí, Tim taky stíhal trávit hodiny do noci v práci, a přitom se příkladně věnovat rodině. Ale tahle záviděníhodná rodinka měla nějaké ty problémy, jak už to tak bývá, aby bylo o čem psát. I tak manžel svou ženu natolik miloval, že si jí po smrti udělal umělou.
I přes to, jak je celý nápad ujetý, se čte knížka sama. Nebudete moct přestat číst a to chceme. Teda já určitě!
K dokonalosti něco chybí, to už asi tušíte. Když už se někdo rozhodne napsat román o umělém člověku, který má mozek někoho, kdo doopravdy žil, mohl se soustředit hlavně na tenhle zásadní rozdíl. Ano, ten robot má stejné schopnosti a emoce a trpí tím, že si připadá příšerně, když má plastovou kostru, rozepínací pokožku, která se nesmí namočit a chybí jí pohlavní orgány. Ale chtělo to víc detailů, abych tomu doopravdy uvěřila. Takhle nebyl v umělé a živé Abbie, která k nám promlouvá ve vzpomínkách, žádný rozdíl. Možná v pudu sebezáchovy? Ano, to je zajímavý moment. Chtěli byste se po smrti probudit jako robot? Se všemi lidskými bolestmi, ale bez potěšení z jídla, intimity a odpočinku? Asi ne… A to stvořitel takového díla nedomyslel. Škoda, to by bylo geniální.

Není to taková bomba jako Ta přede mnou, ale zase po ní zbyde po přečtení určitě víc, než po Věř mi. Tenhle autor má co nabídnout.

DOPORUČUJU!

Sdílení

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *