JOZEF KARIKA – TRHLINA

Zajímavé recenze mě přiměly pořídit si tenhle slovenský hororový román a myslím, že jsem objevila dalšího autora.
Řeknu vám upřímně, že takhle jsem se dlouho nebála. Pořád jsem si říkala, že je to jenom knížka! Ale mně se v posteli neovladatelně třásly nohy a pak jsem se bála jít i na záchod.

DĚJ: Námět pochází od člověka, který samotného autora Kariku kontaktoval a vyprávěl mu svůj osobní zážitek. Ten ho přepsal do čitelné formy a přidal pár poznámek. Je to skutečně děsivý příběh.
Mladý vysokoškolák žijící v Bratislavě se svojí partnerkou je bez práce, a tak mu nezbývá než přijmout jedinou nabídku z úřadu práce. Pomáhá vyklízet starou psychiatrickou léčebnu. Při vyhazování starých krámů objeví dokumenty a nahrávky, které ho přimějí zabývat se letitou záhadou. Ve slovenských horách Tribeč nevysvětlitelným způsobem mizí desítky let lidé. Mladík utvoří nesourodou skupinu lidí, se kterou se do hor vydá. Vidí v tom perfektní příležitost pozvednout svůj blog a od článku, ve kterém chce celé dobrodružství popsat, si slibuje velkou čtenost. Velké mrazení začíná už při vyklízení blázince. Ale příchodem do hor končí už veškerá legrace. Je zima, brzy se stmívá, nálada ve skupině je špatná. Druhý den jsou všichni ještě víc unavení a vlastně by se nejradši vrátili domů. Jeden slyší divné pískání. Jeden chvíli neslyší vůbec nic. Dalšímu se točí hlava. Motají se v kruhu. Telefony přestávají fungovat. Věci, které byly na jednom místě, už tam podruhé nejsou. Něco chybí. Někdo přebývá. Ať se tam děje cokoliv, není jisté, že se odtamtud všichni vrátí stejní, jako byli předtím.

DOJMY: Horory jsem nikdy nevyhledávala. Ale na tuhle knížku jsem dostala osobní tip a recenze mě ještě víc povzbudily. Asi to ani není přímo horor, spíš román s hororovými prvky. Takže jsem to riskla a vyplatilo se mi to. Ale pořád to není zrovna pomazlení na dobrou noc, takže se mi hodnotí těžko. Můžu napsat, že jsem z knížky nadšená, když jsem se skoro počurala strachy? Ve strachu si zrovna nelibuju. Ale nemohla jsem přestat číst a stačily mi na ní dva večery. A mám potřebu si pořídit další autorovu knihu. Potřebujete VĚDĚT VÍC?

DOPORUČUJU!
A prosím vás. Nejezděte do Tribeče tu záhadu rozlousknout. Nejezděte tam a do toho lesa nikdy nevkročte. Ne, ne, ať vás to ani nenapadne!

Sdílení

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *