LENKA POŽÁROVÁ – MUŽ S VŮNÍ KÁVY, ŽENA SE ŠPETKOU SKOŘICE

Autorka úspěšné série kuchařek popsala svoje zážitky z cest za poznáváním různých kuchyní světa. A z milostných vztahů.
Začátek připomínal trochu nudný cestopis. Jaké bylo moje překvapení, když se z toho vyklubal poměrně otevřený románový deníček z několika let jedné velmi rozporuplné ženy. Velmi pracovité. Velmi nedospělé.

DĚJ: „Nela“ je autorkou několika úspěšných kuchařských knih. K profesionálnímu vaření se dostala, když zjistila, že manažerská profese není nic, co by jí těšilo. Vaření jí baví, ráda experimentuje, je podnikavá. Svoje recepty prezentuje buď v kuchařkách, nebo je přímo připravuje a prodává na farmářských trzích. Na cestu do Střední Ameriky se vydá, když definitivně skončí její manželství s Adamem, a když jí dojde, že vztah se ženatým Oskarem jí přináší jenom trápení. Na cestách poznává Fernanda, obchodníka s kávou. Fernando by mohl být ten pravý. Zasvětí jí do místní kuchyně i životního stylu. Nabízí jí společný život. Podle svých pravidel.

Naivní čtyřicetiletá Nela nás seznamuje se svým odvážným životním plánem. Dělat věci jinak. Ano, to ano. Neupřeme jí odvahu a houževnatost, schopnost se nadchnout. Po pracovní stránce bych jí nevytkla nic. Dělá věci, jak nejlíp dokáže, zná cenu své práce, cení si kvalitu nad kvantitou. Proč taková nedokáže být i ve vztazích? Roky žila s manželem, který jí podvedl. Aby ho vyměnila za ženatého muže, který jí od začátku neslibuje nic jiného, než že bude jednou z jeho milenek? Když se konečně vzpamatuje, pozná Fernanda. Muže, který není zvyklý si nic plánovat, který nikdy nebude vést klasický rodinný život. Jeho vyznání jsou asi tak věrohodná, jako jeho domnělé bohatství. Přesto Nela zvažuje, že by s ním měla dítě. Aby od něj měsíc nedostala zprávu.
Knížka o ženě, s jejímiž názory se ani trochu neztotožňuju, je kupodivu docela čtivá. Je psaná jednoduchým, blogerským stylem. Krátké kapitoly, srozumitelné popisy událostí a emocí. Ale ty erotické pasáže… Víte, že já nejsem žádný puritán a sex v románech mi nevadí. Ale nesmí být popsaný směšně. Paní Požárová neumí nijak zvlášť psát. A nic není tak ošemetné jako milostné scény. Uvedu vám pár příkladů a jsem zvědavá, jestli vám budou taky hanbou měknout kosti.
„Poznala jsem, čemu se říká vyšukaný mozek.“ To mělo být vtipné?
„Musím teď zavolat ženě, tak budu chvíli vrkat.“ Dobře, tahle věta padne až po styku. Ale dámy, svěřily byste takovou hrubost někomu jinému, než nejlepší kamarádce?
„Přece jsem si představovala, že sotva mi řekne něco španělsky, zvlhnu snad i na čele.“ Veselé.

Paní Požárová, buď pište s nadhledem, nebo pište jenom kuchařky. Tohle nemáte zapotřebí. A vy ostatní taky ne.

DOPORUČUJU nadšeným kuchařkám a čtenářkám podřadných erotických románů!
Ale ta obálka, ta je nádherná.

Sdílení

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *