LUCA DI FULVIO – DÍVKA, KTERÁ SE DOTKLA NEBE

Román uznávaného autora historických románů odehrávající se v 16. století v Benátkách. Pojednává o vzniku prvního židovského ghetta. A taky o lásce.
Historické romány nejsou úplně pro mě a trochu se mi potvrdilo proč. Ale knížka je to fajn. Výpravná, dramatická, místy velmi realistická jak v zobrazení násilí, tak erotiky.

DĚJ: Mercurio nikdy nepoznal své rodiče a životem na ulici proplouvá jako iniciátor malých podvodů a loupeží. Občas k tomu někoho využívá, ale většinou si vystačí sám. Z podstaty je to dobrý a chytrý člověk. Jelikož způsobí ne úplně vlastní vinou vážné zranění vlivného muže, bez velkého rozmýšlení prchá doprovázen svými současnými kumpány, Benedettou a Zolfem. Na cestě se setkají nejen s konvojem, táhnoucím raněné vojáky do Benátek, ale také s židovským ranhojičem Isaacem a jeho dcerou Giudittou. Mercurio a Giuditta se do sebe okamžitě zamilují. Ale jejich cesty se brzy musí rozdělit, a ačkoliv se oběma jejich novým domovem stanou právě Benátky, je toho mnoho, co jejich lásce bude bránit. Všeobecný vzrůstající odpor k židovské rase, Giudittin otec a zejména Benedetta, která je zhrzená Mercuriovým odmítnutím. Když definitivně pochopí, že jejich lásku nezlomí, pokusí se alespoň pomstít své sokyni a neštítí se intrikovat a zničit Giudittin úspěšný módní obchod, stát se hraběcí kurtizánou a nebála by se jí ani poslat na smrt, když narafičí důkazy, usvědčující nevinnou Giudittu z čarodějnictví. Do toho se ukáže, že muž, o kterém si Mercurio myslel, že ho zabil, mrtvý není a prahne po pomstě. Pane jo!

DOJMY: Na šílených 632 stran to utíká docela svižně, přesto jsem už byla asi ve třetině dost vysílená. Mám totiž s romány, popisujícími dobu vzdálenější než takových 200 let, jednu velkou potíž. Čím víc obsahují detailů, tím jsou pro mě nevěrohodnější. Opravdu to tak tenkrát mohlo být?! Jsou pro mě fiktivnější než novodobější příběhy a já se začnu trochu nudit. Ale tak to jsem mohla vědět předem a nebudu to nikomu vyčítat. Co mě překvapilo hodně, byly již zmíněné erotické pasáže. Ať už nezvykle dekadentní praktiky hraběcího dvora, tak i absurdně nerealizovatelná scéna ztráty panenství a panictví. Opravdu to šlo někomu hne napoprvé tak snadno k potěšení všech zúčastněných? Vše bylo popsáno velmi rázně a věcně. Nu dobrá. Ale roztomilou kapitolu z výslechu v mučírně bych teda vyškrtla celou.
Historické romány obsahují takovou zvláštní kombinaci romantiky a ošklivosti, která jistě mnoho čtenářů oslovuje. A téma rasové nesnášenlivosti je čím dál aktuálnější. Takže pro mě to úplně nebylo, ale celkem vzato
DOPORUČUJU!

Sdílení

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *