MAREK ŠINDELKA – ÚNAVA MATERIÁLU

Magnesia Litera 2017 v kategorii Próza. Moje první setkání s autorem.
A láska na první přečtení. Tohle je zatím moje kniha roku.
Dovysvětlím, proč jsem byla tak kritická k Jezeru.
Můžeme psát o hnusných věcech, které souvisí se společností, ve které žijeme.
Myslím, že je to dokonce potřeba. Ale nesmíme pocit beznaděje, bolesti
a odporu vzbuzovat prvoplánově.
Únava materiálu taková není.

DĚJ: Dva chlapci prchají před násilím do Evropy. Je velká zima, mají
minimum věcí, mají žízeň a hlad, jsou unavení. Omylem byli rozděleni,
takže kromě touhy dostat se do cíle, je jejich motivací najít jeden druhého.
Jeden je úplně sám a běží pustou krajinou. Druhý se dusí ukrytý v autě,
a i když pak cestuje obklopen lidmi, není o nic míň osamělý.
Úleva je v nedohlednu a vyčerpání, smutek a strach čím dál víc
ochromují.

DOJMY: Kde se v nás vzala ta drzost odsoudit někoho, aniž bychom věděli, jaký je? Můžeme mít strach. Ale to je to jediné, na co máme právo. Všichni přicházíme na svět nevinní. Jak tedy můžeme označkovat dítě, když o něm nic nevíme? Nevíme, před čím utíká, čím procházejí jeho rodiče, před čím ho chtěli uchránit.
Tohle není knížka, která by chtěla vyřešit uprchlickou krizi. Nepředkládá
ani názor, jak by se řešit měla. Je o tom, jací jsme. Máme všechno, většinu toho jsme dostali, něco i ukradli, ale nejsme schopni to s nikým sdílet. Není to jenom naše vina, strach je v nás systematicky vyvoláván. Ale stačí, když budeme trochu citlivější a lidštější. A nebude co řešit. Vyvolání soucitu a lehké provinilosti je drsná, ale možná cesta.
DOPORUČUJU VŠEM!

Sdílení

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *