PETRA SOUKUPOVÁ – NEJLEPŠÍ PRO VŠECHNY, POD SNĚHEM

NEJLEPŠÍ PRO VŠECHNY
Většina z nás se snaží dělat věci tak, aby byly nejlepší pro všechny zúčastněné. Ale často to děláme jenom kvůli sobě. Nebo naopak kvůli ostatním, a sami nejsme šťastní.

DĚJ: Viktor žije se svojí maminkou Hanou v Praze. Svého otce nezná. Hana ho miluje, ale dostatečně se mu nevěnuje, je herečka a je často večer v divadle nebo natáčí. Viktor tak tráví většinu volného času u počítače a ve škole začíná mít menší problémy. Maminka dostane velkou seriálovou roli a rozhodne se, že předá na čas Viktora do péče své matce Evě, ke které doteď Viktor jezdil jenom sporadicky. Viktor je ublížený, na vesnici, ani v nové škole se mu nelíbí. Haně se stýská, ale v práci se jí daří, Eva je ráda, že má vnuka u sebe, ale je náročností situace zaskočená. Časem si všichni zvykají a začínají být spokojení. Ale všechno bylo dočasné a jednou to má skončit. Bude to nejlepší pro všechny?

DOJMY: Nevím, nakolik se Soukupová věnovala studiu dramaturgie, když je tak dobrý psycholog. Po pár větách máte jasnou představu o tom, jaký kdo je. Na dalších stránkách se dozvíte proč tomu tak je a jaké to má dopady na jeho život. A na život ostatních. Postavy jsou velmi současné, zmatené, někdy zoufalé, znuděné a hlavně dychtící po štěstí. Eva už ho prožila. Hana ho právě prožívá a ani o tom neví, protože společnost nám předkládá jinou formu štěstí jako standard. Viktora to nejlepší teprve čeká a to je velmi povzbudivé. Vůbec celá kniha je při své nevyšperkované, až drsné podobě velmi pozitivní. Všichni máme nějaké problémy. Tak si nebudeme přidělávat další, ne?
Závěr budete milovat. Ve stručnosti se dozvíte, jak se časem postavy posunuly v životě dál. A je to skvělé.
Škoda, že Soukupová za tuhle knížku neproměnila nominaci na Magnesii Literu. Na víteze Josefa Pánka si budu muset posvítit. Protože jestli překonal tohle?
DOPORUČUJU úplně každému!

POD SNĚHEM
Tři sestry jedou společně k rodičům na oslavu otcových narozenin. Nejsou to zrovna nejlepší kamarádky a jejich rodiče zjevně udělali spoustu chyb. Ale to i ony samy. A během náročné cesty všechno vylézá na povrch. Blanka má tři děti s mužem, kterého podezírá z nevěry. Co může cítit ke Kristýně, která má ženatého milence? Co může cítit Olina, která je sama na výchovu syna k Blance, která má na pohled dokonalou rodinu? Co může cítit Kristýna k oběma, když ona sama nemá nic? Snad jenom zadostiučinení, že jí měl táta vždycky nejradši. A to jim rodiče ještě něco tají a sestrám se to líbit nebude. Bude to opravdu náročný den.

DOJMY: Rodiny jsou komplikované. Zvlášť pokud vznikly z podobných důvodů, jako tahle. Tak nějak se to stalo. Otec o děti nejevil nikdy zrovna velký zájem, jenom nejmladší dcera si ho dovedla získat. O svou ženu nikdy nebojoval. Když byl o to požádám, beze slova odešel.
Jaké vzory do života nám můžou dát rodiče, kteří nikdy nebyli úplně spokojení? Každá dcera se s tím vypořádala po svém a přes první dojem, že všechny nedopadly nic moc, musíme uznat, že to zvládají vlastně docela dobře. A navíc. Jejich matka si začala žít po svém až v brzkém stáří a i tak to stojí za to. Tak proč by to nemohly udělat i ony a co nejdřív? Když si nenecháme od nikoho diktovat, jak máme žít, máme vlastně skoro všichni důvod ke štěstí.
Tímhle poselstvím je pro mě Petra Soukupová. A já jí svým příspěvkem děkuju za pozitivní restart v četbě. Je skvělá!
DOPORUČUJU VŠEM!

Sdílení

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *