SERHII PLOKHI – ČERNOBYL

Ten pravý důvod rozpadu SSSR.

Téma Černobylu mě zajímalo už dávno. Po letošním odvysílání seriálu HBO najednou zajímá všechny. Inu nevadí, aspoň je teď k tématu víc materiálu.

OBSAH: Dočtete se, kde a proč právě tam byla elektrárna postavena. O nejdůležitějších postavách jaderného inženýrství, výzkumu, politického pozadí. O přesném průběhu havárie. O bezprostředních i dlouhodobých následcích. O obětech, likvidátorech, o hrdinech, o zbabělcích. O jedné jiné předchozí havárii, které se zatajila. A o jednom režimu, který jednou musel vybouchnout.

DOJMY: Sovětší nukleární inženýři museli být hned po kosmonautech snem každé ženy. Jejich práci jim ale nezávidět! Pracovník černobylské elektrárny byl neustále jednou nohou v gulagu. Neuděláš, uděláš špatně, nesplníš, už si neškrtneš. Musíš tedy poslouchat i nařízení, kterým buď nerozumíš, nebo se ti zdají nebezpečná. Protože na tvoje nadřízené tlačí zase jejich nadřízení a tak dále.
Začalo to už u ředitele Černobylu Bjurchanova, na něm bylo, aby byla elektrárna a přilehlé město Pripjať co nejdřív dostavěny, aby elektrárna podávala co největší výkon, aby bylo město výkladní skříní blahobytu a štěstí. Že je to nereálné, nikdo slyšet nechce. Něco muselo být ošizeno. Dva kryté bazény byly, banány v obchodech taky, ale elektrárna byla čupr spíš na pohled přes chladící jezírko s rybičkami.

Nedostatky v konstrukci, nedostatečně proškolený personál, urputní nadřízení, zatajená skutečná konstrukce reaktoru a jeden zkušební test, který měl být odložený a nebyl. Nikdo tomu nevěřil, a přece to bouchlo.
A teď řešíme následky. Zkusíme to zamlčet. Zlehčujeme důsledky. Házíme to na někoho jiného.
Po seriálu bych tomu nevěřila (na rozpadajícícho se vedoucího směny Ďatlova byste nejradši hodili kus grafitu, aby ho to dorazilo), ale teď mi je těch jediných třech odsouzených spíš líto. I víra v něco nefungujícího je víra a kde je vina, když viník neznal pravdu?

Nezavírejme oči před věcmi, o kterých máme pocit, že se nás netýkají. Týká se nás všechno, co uělal kdokoliv na téhle planetě.
Ale netýká se nás jenom hamižnost, zbabělost a nelidskost mocných. Týká se nás i odvaha těch, kdo šli na smrt, aby tisíce jiných mohli žít. No není to krásné?

Zdravstvuj inženyring!

DOPORUČUJU!

Sdílení

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *