TERESA SIMON – KRÁSA A JED OLEANDRU

Byla jsem úplně zbídačená z Holanďanky, takže jsem si nechala doporučit něco příjemného. Červená knihovna mě přece jenom neba, ale trochu romantiky to chtělo a tohle byla dobrá volba.

DĚJ: Máme tu dvě časové roviny, z nichž jako obvykle je ta z minulosti zajímavější. Inu…
Současná mladá majitelka kavárny Jule si přivydělává sestavováním rodokmenů. Jednou narazí na deník, ve kterém najde souvislost se svojí rodinou. Pustí se okamžitě do hledání žijících příbuzných Sophie, záhadné autorky deníku. Mezitím se snaží udržet při životě svoje podnikání a zapomenout na milostné zklamání.
Sophie vyrostla v Hamburku v rodině majetného obchodníka s kávou. Miluje syna jedné služebné a v Sophiiných sedmnácti letech najde jejich láska naplnění. Ale přes veškerou opatrnost má jediná noc v hotelu následky. Sophie je těhotná a v panice řekne svým rodičům, že otcem je její nejlepší kamarád. Rodiče zuří, ale i tak je to pořád lepší varianta, než kdyby to byl syn kuchařky. Rodiče jí pošlou donosit a porodit dítě na venkov k tetě, aby se nic nerozkřiklo.  Když se zhrzený od konečně dozví, že dítě je jeho, přijede Sophii navštívit. Plánují společnou budoucnost. Narodí se jim zdravá dcera a kdyby nemusel narukovat, všechno by bylo krásné.

DOJMY: Nebudu moc kritická, knížka si nehraje na nějaké velké literární umění a čte se dobře. Nad čím mi ale zůstává rozum stát je to, proč se současné hrdinky chovají o tolik hloupěji než ty z dávných časů. To není poprvé, co jsem si toho v románu všimla. Proč je přítomnost popisovaná tak laicky v jakémkoliv prostředí? Válečné postavy jsou navíc mnohem zajímavější a nepředvídatelnější. Příběhy mají sice určitou spojitost, ale kdybyste tu novodobou vynechali, nic by se nestalo. Zbyl by vám krásný příběh jedné velké lásky, která udělala ze dvou lidí dospělejší a zodpovědnější bytosti. Jaký kontrast s naivní Jule, která podniká v pohostinství, ale bojí se komunikovat i s papouškem. A její pronikavá nedůvtipnost znemožňuje jakýkoliv postup i v jejím milostném životě. Přesto ke svému štěstí přijde. Co my ale víme, co přijde potom, ha?! Ale nevadí.
Nebylo to žádné veledílo, ale bylo to čtivé, bylo to romantické, bylo to docela napínavé.
Na dovolenou DOPORUČUJU!

Sdílení

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *