Nájemník

Nenávidím stěhování. Nerada o tom i mluvím, ani postěžovat si na to mi nepřináší úlevu. Ztrácíte soukromí a zázemí a nové je v nedohlednu. Tentokrát zcela určitě. Původní nájemce bude v mém novém bytě ještě celý týden a já už se musím nastěhovat, protože už nemám kde být. Pokračovat ve čtení „Nájemník“

Apokalypsa

Máme schůzku v nějaké kavárně v centru. Hledám v telefonu přesnou adresu a než se mi zobrazí, musím ho dvakrát restartovat. Je deset let starý a ještě dva roky nebudu mít nárok na nový. Jdu obhlédnout svůj žalostný šatník. Kde jsou ty doby, kdy jsme se s kamarádkou místo školy poflakovaly celý den po nákupních centrech a vracely se domů s taškami plnými zbytečností. Pokračovat ve čtení „Apokalypsa“

Soused

Byla to šílená pitka. Do našeho dvoupokoje se narvala snad půlka patra. Neměli jsme kupovat tolik alkoholu. Takhle nevěděli, kdy odejít. Ráno uklízím prázdné láhve a špinavé talíře a v kuchyňce se s ním potkám. Pomáhá mi. Nikdy jsme toho spolu moc nenamluvili, i když bydlíme v jednom bytě. Ani jeden nejsme stydlivý, včera jsme se bavili se všemi ostatními, ale spolu vlastně nikdy pořádně ne. Nevím, proč ho mám tak ráda. Dívá se na mě, když se potkáme na chodbičce nebo v kuchyni, na večírku jsme se často srazili očima. Ale líbím se mu jako on mně? Pokračovat ve čtení „Soused“

Spletený

Znali jsme se dlouho od vidění. Ale nikdy nás nikdo nepředstavil. Pak jsme spolu konečně měli pracovat na jedné zakázce. K tomu nedošlo, ale konečně nás někdo seznámil. Mohli jsme se zdravit na chodbách. Usmívat se na sebe u oběda. Pokračovat ve čtení „Spletený“

Průšvihář

Nevím, jak bych vám ho popsala. Je hezký. Je strašně moc hezký. A má v sobě něco. Něco, něco, něco. Snažila jsem se na to přijít za těch nekonečných nocí, kdy jsem už věděla, že není nic, co by zaplnilo moji prázdnotu. Kromě něj. Byla jsem tak nadšená, že mám takového kamaráda. Budil pozornost, kamkoliv jsme přišli. Byl tak vtipný, sám sebou, nic nepředstíral. Nikdy jsem nikoho takového nepoznala. Někoho tak povrchního, nestoudného, laskavého, rozkošného. Bylo to tak krásné. Mít takového člověka ve svém životě. I když jenom jako kamaráda. Chlubila jsem se s ním. Užívala jsem si jeho galantnost, jeho zájem o mě. To jiskření. Pokračovat ve čtení „Průšvihář“