Prochladlý

Je obyčejný všední den uprostřed ledna. Chladný, tmavý, nevlídný. Popobíhám, protože jdu jako vždycky pozdě, boty mi kloužou, sotva popadám dech. Skláním hlavu, aby mi déšť se sněhem nelétal do očí. Bude vůbec ještě někdy teplo? Konečně se opřu do dveří a vběhnu do budovy. Zvednu oči k hodinám na zdi proti vchodu. Ještě mám dvě minuty. Pohled na pomalu se trousící studenty mě uklidní. Všechno je v pořádku. Je tady teplo. Stíhám. Za chůze do prvního patra si odmotávám šálu a rozepínám kabát. Na konci chodby zahlédnu někoho, kdo už mě dávno zaujal. Delší dobu jsem ho neviděla. Pousměju se a zapluju do třídy. Usadím se v posluchárně co nejvíc vzadu u okna, rozložím si věci a první přednáška mi uteče v příjemném snění.

Je téměř nemožné přiblížit se k někomu, kdo je na první pohled strašně smutný. Mám vůbec právo mu zasahovat do života, když je úplně zlomený žalem? Něco se muselo stát. Vůbec ho neznám, ale ještě před koncem roku takhle rozhodně nevypadal. Poslední dny se po chodbách plouží jako svůj vlastní stín. Pod očima má tmavé kruhy, je bledý a tmavé delší vlasy má neupravené, někdy i mastné. Vídám ho teď před školou, když jako vždycky dobíhám na poslední chvíli, jak se opírá o zábradlí, v ruce drží zapálenou cigaretu a dívá se do země nebo někam do dálky. Zdá se mi málo oblečený, má vždycky ty stejné špinavé tenisky a džíny a velkou černou mikinu. Ale nevypadá, že je mu zima, vypadá, že nic kolem příliš nevnímá. Někdy vidím, že u něj někdo stojí, ale on nikdy nemluví. Čím dál častěji na něj myslím. Chtěla bych mu ulevit od jeho trápení, sejmout mu trochu tíhy z ramen, přivolat mu v noci úlevný spánek. Vůbec ho neznám, ale jako kdyby jeho oči volaly o pomoc. Ale netuším, jak proniknout hradbou jeho smutku.

Musím si odskočit z hodiny. Je ale tak mimořádně nudná, že malé rozptýlení uvítám. Než zaběhnu na toaletu, uvidím u okna v chodbě jeho nahrbenou siluetu. Uslyší moje kroky a otočí se. Poprvé se mi podívá do očí. Je tak hezký. I přes nepřirozenou bledost a zanedbaný zevnějšek vypadá jako anděl. Musím se zastavit, svým pohledem mě úplně znehybní. Jsem od něj jenom několik metrů. Něco mě probodne přímo uprostřed těla. Nejraději bych k němu co nejrychleji doběhla a objala ho. Místo toho na něj zírám a po chvíli pootevřu ústa, ale nevyjde z nich žádný zvuk. Pootočí se ještě víc ke mně a já přiškrceným hlasem někoho cizího řeknu jedno jediné slovo.
Ahoj.
V jeho tváři se nepohne ani sval. Všimnu si jenom, že se mu trochu zachvějí řasy. Možná. Pohnu se, abych co nejrychleji zmizela, když řekne překvapivě silným hlasem to stejné slovo.
Ahoj.
Zase se zastavím a nemůžu si pomoct, další dlouhé vteřiny se na něj dívám. Trvá to dlouho. Zdá se mi, že se malinko usměje. A pak vzadu na chodbě bouchnou dveře a to kouzlo je pryč.

Co se mu mohlo stát? Trápí se i kluci pro lásku?  Koho ztratil? Jak mu můžu pomoct, když ho vůbec neznám a ani nevím, jestli o pomoc stojí? Jak ho mám poznat, když je obestřený neproniknutelnou zdí?
Zamyšleně chodím studenými ulicemi, přemýšlím o něm každý večer před usnutím. Skoro při každé přednášce, kdy to jen jde, vybíhám na chodbu, abych ho zase potkala.

Dneska jdu opravdu pozdě. Zadýchaná vybíhám schody do patra a na druhém odpočívadle uvidím schoulenou postavu. Je to on. Sedí na prvním schodě a hlavu v dlaních má položenou na kolenou. Když k němu dojdu asi na tři kroky, zvedne zrak a podívá se přímo na mě. Má na sobě bílou košili s kravatou a kalhoty od obleku. Po dlouhé době má čisté a upravené vlasy a je oholený. Dlouhé tmavé řasy má mokré. Něco mě napadne. A v očích mě zastudí slzy. A tak se tam tak na sebe díváme a jako kdyby zármutek v jeho pohledu trochu ustupoval. Mezi námi už dávno chodí studenti, každou chvíli do nás někdo strčí. Pak se oba naráz pohneme a každý odejdeme na druhou stranu. V první chvíli mi to připadá úplně přirozené, ale pak se leknu, že tím všechno končí. Otočím se po něm a ve stejný okamžik se taky ohlédne. Snad už se mu trochu ulevilo. Ale mně teď v tuhle chvíli teda ještě mnohem víc.

Sdílení

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *