JIŘÍ HÁJÍČEK – PLACHETNICE NA VINĚTÁCH

V podstatě román pro ženy. Pěkný.

JIŘÍ HÁJÍČEK – PLACHETNICE NA VINĚTÁCH

DĚJ: Marii bude brzo padesát. Nedávno se rozvedla, manžel si našel mladší ženu. Její jediná dcera studuje v zahraničí. Marie přednáší literaturu na vysoké škole v Praze a snaží se navštěvovat rodiče, kteří žijí v malé vesnici v jižních Čechách. Oba rodiče mají zdravotní problémy, ale odmítají se ze svého domu přestěhovat do bytu po babičce v Českém Krumlově, kde by měli všechno snazší. Nejvíc se o ně stará Mariina sestra, která v rodném kraji zůstala a nezapomíná to Marii připomínat. Marie se chce víc snažit, a protože má v létě najednou spoustu času, nastěhuje se právě do krumlovského bytu, aby jim byla nablízku. V Praze si stejně připadá strašně osamělá.
Marie je pohledná, na svůj věk vypadá dobře. Není zoufalá, ale až začínající romantický vztah s mladým knihkupcem Filipem jí dokáže zbavit pocitu, že takhle ztraceně si bude připadat už napořád.

DOJMY: Děti, které jsou tu čím dál míň.
Rodiče, kteří tu jednou nebudou už vůbec.
Přátelé, které můžeme ztratit jedinou špatně formulovanou větou.
Partneři, kteří tu budou možná navždycky, ale možná tu nebudou už zítra.
Je vůbec možné na tohle myslet a nezbláznit se? Ne, na tohle není možné neustále myslet, stejně jako na všechno ostatní, co nemůžeme ovlivnit.
Ale ovlivnit toho můžeme hodně. S kým a jak budeme trávit čas. Které pocity si budeme hýčkat. Pokud přijmeme krutost bytí, tak teprve můžeme poznat jeho opačnou stránku.
Vesmír drží pohromadě díky rovnováze. Tak proč by nemohl být v rovnováze lidský život?

Je to autorova nejčtivější knížka (četla jsem všechny). Má dokonalou atmosféru všech po sobě jdoucích ročních období, bydlení na venkově, v malém i velkém městě. Atmosféru ztráty, pochyb, nových začátků a proměnlivosti lidských vztahů.
Jenom ten malý detail, který by vystihnul ženskou duši, tady chybí.
Je to jako pohled na celkem obyčejný obraz, na který se musíme opakovaně dívat. Pěkné.

DOPORUČUJU!

Z okna

Pohled z okna
Už je teplý
Proudí z něj teplo
A jemnost letní

Ale země je temná
A příliš chladná
Ještě mě na ní
Nepokládej
Ještě mi zahřívej
Ramena